|
IP adresa je v informatice císlo, které jednoznacne identifikuje sítové rozhraní v pocítacové síti, která používá IP (internetový protokol). V soucasné dobe je nejrozšírenejší verze IPv4, která používá 32bitové adresy zapsané dekadicky po jednotlivých oktetech (osmicích bitu), napríklad 192.168.0.1. Z duvodu nedostatku IP adres bude nahrazen protokolem IPv6, který používá 128bitové IP adresy.
IP adresa slouží k rozlišení sítových rozhraní pripojených k pocítacové síti. Sítovým rozhraním muže být sítová karta (Ethernet, Wi-Fi), IrDA port, ale muže se jednat i o virtuální zarízení (loopback, rozhraní pro virtuální pocítac a podobne).
Zkratka IP znamená Internet Protocol, což je protokol, pomocí kterého spolu komunikují všechna zarízení v Internetu. Dnes nejcasteji používaná je jeho ctvrtá verze (IPv4), postupne se však bude precházet na novejší verzi 6 (IPv6). V jiných protokolech se adresování jednotlivých zarízení muže provádet jinak (viz napr. MAC adresa).
IP protokol byl puvodne vyvinut pro potreby komunikace v Internetu. IP adresa musí být v dané síti jednoznacná (jedno rozhraní muže mít více IP adres, ale stejná IP adresa nemuže být na více rozhraních), avšak lze používat NAT a privátní IP adresy (viz níže).
Veškerá data jsou mezi sítovými rozhraními prenášena v podobe IP datagramu.
Jelikož by pro bežné uživatele pocítacových sítí bylo velice obtížné pamatovat si císelné adresy, existuje služba DNS (Domain Name System), která umožnuje používat snadneji zapamatovatelná doménová jména pocítacu, která jsou automaticky prevádena na IP adresy.
| 
